Po ukončení úspěšné rejsy do horních Uher, která se odehrála v prvních měsících roku 1428, pokračovalo husitské vojsko v ofenzivních akcích na půdě nepřítele.

Výpravy se účastnili kališníci z Moravy a příslušníci téměř všech ústředních husitských frakcí z Čech, v čele se sirotčí a táborskou polní obcí. Prve jmenovaní vytáhli do pole pod velením Veleka z Březnice, jenž byl doprovázen knězem Prokůpkem, v čele táborů stáli Prokop Holý, který řídil duchovní a politickou správu vojska, Jan z Bukoviny a jeho pobočník Zikmund z Vranova. Spolu s těmito oddíly vyrazila i část hotovosti Nového města pražského vedená Janem Tovačovským z Cimburka a hejtman táborské posádky v Břeclavi kníže Fedor z Ostrogu.



  1. z Uherského Brodu vyrazilo vojsko
  2. přes Přerov
  3. a hrad Odry ke slezským hranicím
  4. před důrazným postupem českého vojska uprchli obyvatelé Ostravy
  5. Ketře
  6. Osoblahy
  7. Také opavský kníže Václav se neodhodlal k obraně svých statků a raději s husity uzavřel příměří
  8. Dobyt byl hrad Hukvaldy
  9. města Hlohov,
  10. Prudník,
  11. Bělá a Střelč, jež náležely k majetku Bolka Opolského. Ten pod tíhou okolností uzavřel s Čechy spojeneckou smlouvu po 13. březnu
  12. Další postup husitů posléze směřoval k Nise
  13. Husité se obléháním Nisy nezdržovali. Bleskovými výpady se jim podařilo vyplenit poměrně široké území a obsadit města např. Pačkov.
  14. Frankenštejna, Otmuchov
  15. Břeh, Střelín aj.
  16. Výprava stanula před samotnou Vratislaví, avšak od obléhání raději upustila, načež se s obrovskou kořistí vrátila přes Kladsko zpátky do Čech.