Uničov
O významu města hovoří i další historický fakt. V polovině 14. století uzavřel Uničov s Olomoucí a Litovlí, jež byla čerstvě „povýšena“ na město, pakt o vzájemné pomoci. Členové tohoto trojměstí měli společně prosazovat právo a dbát na bezpečnost v celé oblasti a v případě potřeby si pomoci i vojensky. V dobách husitských válek dokázala tato unie postavit vojsko o síle až čtyř tisíc mužů! Dohoda mezi městy platila téměř sto let. Dosud převážně německý národnostní charakter města se začal velmi rychle proměňovat po vzplanutí husitské revoluce. Také v Uničově se ve dvacátých letech 15. století střetli husitští kališníci s katolíky. Ke kalichu se hlásilo zejména slovanské obyvatelstvo, zatímco katolicismus vyznávali především Němci. Roku 1421 dal král Zikmund Lucemburský město do podřízenosti olomouckému biskupovi Janu Železnému, aby je učinil oporou katolické strany. Již následujícího roku však Uničov obsadilo vojsko litevského knížete Zikmunda Korybutoviče, „dožádaného krále českého“, jehož husité zamýšleli učinit novým panovníkem. Korybut ustanovil vojenským velitelem města hejtmana Dobeslava Puchalu, zlikvidoval dosud německou správu Uničova a ve farním kostele zavedl přijímání pod obojí způsobou. Město se počeštilo a na několik let se stalo jednou z významných bašt husitství na Moravě. Tato situace však trvala jen krátce. Někdy mezi roky 1427–1430 město přešlo do rukou markrabího Albrechta, spojence Zikmunda Lucemburského, Albrecht dal problematické město nakonec vojensky obsadit v září roku 1436. Vliv německých katolíků ve městě se začal opět posilovat, a tak již roku 1432 Uničov po boku Litovle a Olomouce vojensky zaútočil na husitský Šternberk. O pět let později se trojměstí znovu spojilo, když Litovel obsadili táborité vedení hejtmanem Pardusem z Horky. Uničov spolu s Olomoucí neprodleně přispěchal na pomoc a během desetihodinového boje byla Litovel od husitských vojáků osvobozena. Jednou z nejvýznamnějších tradičních slavností ve městě byl až do roku 1938 „Svátek voskové svíce - Wachsstockfest“. Zvlášť velkolepá oslava se konala 17. srpna 1924, kdy si Uničov připomněl 500 let od obležení města husity - a od své legendární záchrany, již svátek připomínal. Podle pověsti přitáhli husité večer před svátkem Nanebevzetí Panny Marie k městu, aby jej dobyli. Vystrašení měšťané se v modlitbách obrátili o pomoc k Panně Marii a uničovské ženy slíbily každoročně obětovat svíci dlouhou jako městské hradby. Panna Maria prosby vyslyšela, sestoupila z nebes a husity od města zahnala. Na paměť této události se každý rok slavíval „Svátek voskové svíce - Wachsstockfest“. Také roku 1924 byl slavnostně vyzdoben kostel i mariánské sousoší na náměstí. Jak zachytil kronikář, „jedna ze ctitelek voskové svíce Josefina Hanke věnovala k tomuto účelu 2200 aster“. Po slavnostním kázání a mši svaté byla odpoledne u mariánské sochy posvěcena „vosková svíce“ a po společné modlitbě pak do spirály stočenou dlouhou voskovici nesly členky spolku voskové svíce za doprovodu kněží kolem náměstí do kostela.
49.7711111° N, 17.1213889° E