Zbytky Stěnového (skalní) hradu v extrémní poloze V husitských válkách byl Sokolec r. 1427 husity dobyt a poničen, ale následně byl opraven a osazen husitskou posádkou.


navigovat50.8648094° N, 15.8688206° E

Ruiny středověkého hradu se nacházejí v Sokolích Górach nad obcí Karpniki na západním výběžku Krzyžnej Góry těsně pod jejím skalním vrcholkem dosahujícím nadmořské výšky 654 m.


Někdy v I. pol. 14. st. tu knížata svídnicko-javorská (nejpozději Bolek II.) vybudovala kamenný hrad, prvně připomínaný r. 1364, který kněžna vdova Agnieszka r. 1372 dala lénem jednomu ze svých služebníků, Henrykovi de Czirn. V husitských válkách byl Sokolec r. 1427 husity dobyt a poničen, ale následně byl opraven a osazen husitskou posádkou.


R. 1432 v něm sídlil Opitz von Czirn. Ve II. pol. 15. st. toto sídlo nadále zůstalo útočištěm lupičsky orientované posádky, takže bylo r. 1474 z rozkazu Matyáše Korvína dobyto, pobořeno a proměnilo se ve zříceninu. Listina českého krále Vladislava Jagiellonského z r. 1502 jej uvádí jako pobořený a opuštěný. Jako zřícenina se uvádí i v pramenech z let 1506, 1559 a 1668. Dnes je zde nádherná vyhlídka na okolní skály a krajinu. Terén je hojně využíván jako horolezecký terén na žulových skalách. Pod hradem, u turistické chaty, začíná rozvětvená síť turistických značených chodníků a naučných stezek. Terén poměrně náročný.

Vzhledem ke své poloze bývá zařazován mezi tzv. Stěnové (skalní) hrady, v Českých končinách vzácný hradní typ. Dispozice vycházela z jeho polohy pod skalním útesem. Jihozápadní stranu hradu chránila kolmo stoupající žulová stěna nedostupného vrcholu Krzyžnej Góry, převyšujícího dnes zalesněný terén hradu asi o 10 m. Z této strany byl tedy hrad zcela nepřístupný a obě boční hradební zdi byly ukončeny u paty skalní stěny.
Hrad byl postaven na půdorysu obdélníka o rozměrech cca 20 x 50 m. Z nesouvislých zbytků lomového zdiva se dispozice jeví jako dvojdílná. Jádro (cca 20 x 25 m) zaujímalo severozápadní polovinu. Na třech stranách jej chránila obvodová hradba se zaobleným nárožím, dochovaná v nepatrných reliktech. Obsahovalo dvě protilehlé rovnoběžné obdélné budovy. Kratší z nich přiléhala jihozápadní stranou ke skále a dochovaly se zní pouhé základy.


Delší budova byla rovněž obdélná, avšak se zaobleným severním nárožím. Její asi 1,5 m vysoká nádvorní zeď je nejzachovalejším prvkem hradu. Budova patrně zaujímala celou délku severovýchodní strany jádra. V přízemí byla zřejmě dvouprostorová, s podsklepenou jihovýchodní částí, o čemž vypovídá terénní deprese.


Do uličky mezi obě budovy bývá umísťována brána. Nejsou však pro to naprosto žádné důkazy. V jižní části jádra zbyl prostor pro malý dvorek. Zjevná je absence věže. Kolem jádra obíhalo ze tří stran vnější opevnění tvořené parkánovou hradbou. Malý zbytek zdiva parkánu (snad dokonce bašty) se dochoval na severu. Na jihovýchodě se parkán rozšiřoval a tvořil zřejmě druhý díl dispozice, jakési malé předhradí, od jádra oddělené pouze přepažovací hradbou. Je pravděpodobné, že jako strážní stanoviště byl osazen a s hradem neznámým způsobem (dřevěným schodištěm či žebříkem), spojen i vrcholek skály na Krzyžnej Górze.

Zdroj: www.apsida.cz