18. březen 1428 - Při rejse do Slezska bylo husity poraženo vojsko, které proti nim povolal vratislavský biskup Konrád.


navigovat50.4830556° N, 17.3330556° E

Bitva u Nisy se odehrála 18. března 1428 před hradbami slezského města Nisa (Nysa). Spojené oddíly husitů z Čech a Moravy zde drtivě porazily vojsko vratislavského biskupa Konráda, jehož velením byl pověřen kladský hejtman Půta z Častolovic. Střetnutí bylo jedinou větší ozbrojenou konfrontací slezské rejsy, po této události se již ohrožená města nestavěla husitům na odpor a jejich obyvatelé buď uprchli, nebo se snažili vyplatit vysokým výkupným.

Po ukončení úspěšné rejsy do horních Uher, která se odehrála v prvních měsících roku 1428, pokračovalo husitské vojsko v ofenzivních akcích na půdě nepřítele a z Uherského Brodu vyrazilo přes Přerov a hrad Odry ke slezským hranicím. Výpravy se účastnili kališníci z Moravy a příslušníci téměř všech ústředních husitských frakcí z Čech, v čele se sirotčí a táborskou polní obcí. Prve jmenovaní vytáhli do pole pod velením Veleka z Březnice, jenž byl doprovázen knězem Prokůpkem, v čele táborů stáli Prokop Holý, který řídil duchovní a politickou správu vojska, Jan z Bukoviny a jeho pobočník Zikmund z Vranova. Spolu s těmito oddíly vyrazila i část hotovosti Nového města pražského vedená Janem Tovačovským z Cimburka a hejtman táborské posádky v Břeclavi kníže Fedor z Ostrogu.

Ačkoli jsou autentické informace o této spanilé jízdě velmi nedostatečné, je známo, že před důrazným postupem českého vojska uprchli obyvatelé Ostravy, Ketře a Osoblahy. Také opavský kníže Václav se neodhodlal k obraně svých statků a raději s husity uzavřel příměří.

Dobyt byl hrad Hukvaldy, města Hlohov, Prudnik, Bělá a Střelč, jež náležely k majetku Bolka Opolského. Ten pod tíhou okolností uzavřel s Čechy spojeneckou smlouvu po 13. březnu.

Další postup husitů posléze směřoval k Nise, kde se jim do cesty postavilo vojsko, jež shromáždil vratislavský biskup Konrád. Do jeho řad mimo jiné povolal Jana Minsterberského, olavského knížete Ludvíka, jeho bratra Ruprechta a kladského hejtmana Půtu z Častolovic. Posledně jmenovaného současně pověřil vrchním velením.

O samotném střetnutí informují dva základní české prameny. První z nich lze nalézt v tzv. Kronice starého pražského kolegiáta, z jejíhož obsahu lze předpokládat, že autor byl přímým účastníkem slezské rejsy. Druhým zdrojem je Kronika katolického vojáka a přímého účastníka husitských válek Bartoška z Drahonic. Obě literární práce však bitvu popisují pouze povrchně a její průběh proto nelze interpretovat jednoznačně.

„ Potom vévodové slezští, města i biskup seberou vojsko do pole proti nim u Nisy. Na ně v předměstích ti svrchu řečení ze svých vozů s pěšími vyskočí a protivníků dobře na dva tisíce pobijí a utopí; ba několik jich vskočí se svými až do města a spálí vozy Slezáků zároveň s předměstími a s kostely. “

— Kronika starého pražského kolegiáta

„ Pak se léta Páně 1428 obrátili do Slezska a položili se táborem u města Nisy. V tomto městě byl však pan Půta z Častolovic s lidmi tamního biskupa. Proti husitům vyšli nějací lidé z předměstí a vesničané, kteří se seběhli. Proti nim postoupila husitská vojska s vozy, se svými zbraněmi a děly a zahájila boj. Konečně přišli na předměstí ti, kdo vyšli z města. Husité tam pobili několik tisíc lidí obojího pohlaví, předměstí vypálili a kdyby jim nebyl statečně bránil Půta z Častolovic se svými lidmi a svými spojenci, byli by se zmocnili i města samého. “

— Bartošek z Drahonic

V souladu s tvrzením Bartoška z Drahonic i současní odborníci usuzují, že hlavní sílu slezského vojska tvořili opěšalí sedláci, zformované před městským opevněním. Bitvu zahájili patrně sami husité, kteří na protivníka tvrdě zaútočili, a po krátkém boji jej přinutili hájenou pozici v panice opustit. Při důrazném pronásledování pak bylo údajně pobito nebo v řece utopeno na dva tisíce prchajících. Při pokračujícím útoku české vojsko vypálilo celé Niské předměstí a patrně udeřilo i na samotné město. Tato spontánní akce však narazila na odhodlanou obranu organizovanou Půtou z Častolovic, jemuž se za značného úsilí podařilo husity odrazit.

Husité se obléháním Nisy nezdržovali. Využili strachu, který zaseli mezi obyvatele Slezska a pokračovali v tažení. Bleskovými výpady se jim podařilo vyplenit poměrně široké území a obsadit města, jejichž obyvatelé dali namísto obrany přednost útěku. Podle písemných pramenů tak učinili například lidé z Pačkova, Frankenštejna, Otmuchova, Břehu, Střelína aj. Někteří měšťané se pokusili zmírnit důsledky vpádu na svá území nabídkou vysokého výkupného. Mezi první z nich patřili Minsterbergští, kteří s husity uzavřeli smlouvu po 22. březnu v ležení u Pačkova.


 

 

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Nisy